Rock Café, Praha, 3. 3.
Zpěvák již rozpadlých The Specials zamířil do Prahy. A to znamenalo jediné. Oprášit kšandy a vyrazit do Rock Café.
Osazenstvo Rock Café bylo nepočetné, vypadající si však večer jaksepatří užít. Nevillovi předskočili pražští Disco Balls. Musím přiznat, že mi tahle heavy skankin‘ kapela přirostla k srdci. Ano, těšila jsem se i na support. Kolem desáté se Koule přikutálely na podium. Menší změnu vzhledu i zvuku obstaral trumpetista Pepíček, který se do hry připojil ve třech písních. Jinak vše zůstalo při starém. Disco Balls odehráli všechny svoje pecky jako třeba Melody , ale přišli mi nervózní a trochu při zdi. Nebylo to špatné, ale umějí to lépe. No, jsem zvědavá jak to roztočí 16. 3 ve Mlejně.
Konečně se na podiu v buřince a saku zjevila hvězda večera. Neville Staple! A každému bylo jasné, proč se tomuto pánovi přezdívá poslední rude boy. Neville sršel vtipem a každého nakazil svým charizmem. Znenadání se sál zaplnil lidmi přitahováni linoucím se zvukem, jako můry světlem. Klubko pod podiem hopkalo, tancovalo, vlnilo se, zdvíhalo ručky a předvádělo medvědí tanečky jako o život. V Rock Café to opravdu žilo a Neville nás rozhodně nešetřil . Zpíval tak lehce, že jsem si připadala jako s kamarády, kteří na ulici poslouchají staré rádio. Dočkali jsme se i legendárních songů jako Too Much Too Young a Message To You Rudy. To zapůsobila na publikum jako červený hadr na býka. A chlapci s krátkým sestřihem odhazovali svršky. Tomuhle koncertu opravdu nechyběl náboj. Jedinou vadou na kráse by se mohlo zdát Nevillovo náhlé vypadnutí hlasu. Omluvil se a jelo se dál. Já na takovýhle detail kašlu. Aspoň vím, že i tak šarmantní zpěvák je jen člověk s chybami. Rock Café se linuly i reggae rytmy, zvolnilo se tempo a my jsme si neuhnali infarkt. Konec. Přídavek. Nakonec se Neville rozloučil s fanoušky i metropolí a zmizel v útrobách back stagee. Já s přáteli jsme ještě poseděli v chilloutu u bezové šťávy, jelikož jsme museli rozdýchat neuvěřitelnou porci výborné muziky a atmosféry. Parádní koncert.