Pohled přímý měří chladnou pláň
Oči v stesk obracení vzpomínky
V očekávání se mění vůle pevná
On hledí do pustiny, co na duši mráz
Přilbice tisíců věrných
Pod větrem se zachvějí
Však zůstanou stát, jak se duše statečných
V ledy tvrdé mění
A očekávajíc smrt, smíření tu stojí
Co nejvíc pobít nepřátel, do pekla sebou vzít

Naděje pohasla s posledním ohněm
Horizont zjevuje obrazy strašlivé
Pěsti zatnouti však, a strachu se nepoddat
Zkřivil úšklebek tvář
Upila duše samota
Bouře Chaosu zář
A prašná pláň a pusto opodál

Pozvednul meč a ohnul v smích ret
A potom hluk, a zrudnul svět
Není slyšet syčivého slova ani řevu ohavného
Není slyšet rozkazu, jen třesk a smrti hluk
Pohltí tě vražedná agonie
Ve jménu Khainově se krví každý opije
Než padne i on, a odevzdá se poli popela

Naděje pohasla s posledním ohněm
Horizont zjevil obrazy strašlivé
Pěsti zatnuli, strachu se do poslední chvíle nepoddali
Zkřivil úšklebek bolesti tvář
Upil duše meče cizího hrot
Bouře Chaosu hřmot
A prašná pláň a pusto všude kolem
Stoupají odvážné duše rudé
Bíle slunce odráží jiskry na tvářích bledých
Skelné oči mluví, tisíců neprocitnutých…
Lendrick