A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...
Stoupá a klesá mlžná pára dechu,
škoda, že nemluví,
škoda, ach žel...
Svědectví mnohá slyšet
by z chřtánu jich v oblacích
chtěla bych stokrát...
jest to můj tisícerý vzdech...
jak bláhové!
Jiskřivá ocel, sirné prameny,
vůně a zápach předloňských vajec,
nenávratně ztraceny
mnohé z těch věcí jsou...
možná víc než navěky...
A přesto...zpívají!
A hrají na milion strun,
na klavír bez kláves,
bez rytmu, potají,
s rytmem vem´ ďas...
Poslední komentáře
před 13 let 18 týdnů
před 13 let 18 týdnů
před 13 let 20 týdnů
před 13 let 30 týdnů
před 13 let 41 týdnů
před 13 let 41 týdnů
před 13 let 50 týdnů
před 14 let 8 týdnů
před 14 let 20 týdnů
před 14 let 28 týdnů