A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...
Stoupá a klesá mlžná pára dechu,
škoda, že nemluví,
škoda, ach žel...
Svědectví mnohá slyšet
by z chřtánu jich v oblacích
chtěla bych stokrát...
jest to můj tisícerý vzdech...
jak bláhové!
Jiskřivá ocel, sirné prameny,
vůně a zápach předloňských vajec,
nenávratně ztraceny
mnohé z těch věcí jsou...
možná víc než navěky...
A přesto...zpívají!
A hrají na milion strun,
na klavír bez kláves,
bez rytmu, potají,
s rytmem vem´ ďas...
Poslední komentáře
před 12 let 21 týdnů
před 12 let 22 týdnů
před 12 let 23 týdnů
před 12 let 34 týdnů
před 12 let 44 týdnů
před 12 let 44 týdnů
před 13 let 2 týdny
před 13 let 11 týdnů
před 13 let 24 týdnů
před 13 let 31 týdnů