Osmačtyřicetiletý obuvník Olda Olšovský otevřel ospalé oči. Opustil otoman, obul obuv, odešel omýt obličej, obě ospalé oči, obě okončetiny. Otřel obličej otcovou osuškou, obhlédl okolí ostravského obydlí, oblačnou oblohu, oprýskaná okna. Omytýma okončetinama obědval omeletu, ohřátý ovar, ovoce. Opět omyl okončetiny, otřel otcovou osuškou, oblékl očištěnou obuv, ohoz. Opustil obydlí.
Odešel obchodovat. Otcův obchod obuvi opodál otevíral odpoledne. Olda obvykle obchodoval od osmi, odpoledne obchod osiřel. Otec očekával Oldu odpoledne. Občas odešel obchodovat otec, opožděně Olda.
Olda otřele odemkl otřískaný obchod, otevřel ohoblovaná ozdobná okénka, oblékl osmahlý obchodní oděv očekávaje ostýchavé obyvatele Ostravy obuté ošlapanou oškrábanou obuví. Obvykle ovšem osobitě odmítal ošuntělé ošklivé osoby. Osvědčené obavy osvětloval otci obyčejně odpoledne.
O osmé oba opravdu odešli, omráčeni ostravským ovzduším opatrně odemkli opuštěné obydlí, odložili oděv, osprchovali Oldovy ochočené opičky omámené ozonem, obratně ohřáli ovar, odestlali obstarožní otoman.
Obě osoby opatřili oči ospalým oparem.