Osudové může být cokoliv, po nějakou nezapomenutelnou chvilku až k událostem jenž nás nasměrují na tu pravou odbočku na křižovatce nebo osudová Láska.

Osudová může být třeba cesta autobusem i když se může zdát monotónní a nudná jako obvykle, nemusí to být nutně pravidlem. Co vlastně víme o osudu? Téměř nic, vlastně vůbec nic. Vše co se nám naskytne dáváme za příčinu osudu, ale proč když si za to vesměs můžeme my? Cesta autobusem může být osudová z mnoha důvodů, pokud si nezaberete obě sedadla je pravděpodobné, že si k Vám někdo sedne a co když zrovna ten někdo je slečna, která Vás něčím okouzlí (v případě slečen nějaký kluk)? Nemusí ani nic říci a přitom z té osoby vyzařuje něco neskonale přitažlivého, pak to chce jen odvahu a oslovit, možná v tom opravdu má prsty osud.

Slovo osudová nebo osudový se dá vlastně přiřadit ke všem možným situacím, které nějakým způsobem ovlivnili Váš život. Rozhodnutí něco změnit je osudové, pokud jste na hranici života a smrti, rozhodnout se je důležité pokud ubližujete ostatním, ale naopak i rozhodnutí může ostatním ublížit, a může být považováno za osudné. Osudová je Láska i přátelství tak říkajíc na život a na smrt.

Pro nás studenty může být zejména osudové rozhodnutí co dělat po maturitě, zda si vybrat vysokou školu, jenž se bohužel přibližuje utopickému obrazu díky našim pánům poslancům, nebo si vybrat práci a vytvářet nějaké životní hodnoty. Většina lidí chce studovat dál i já bych rád po střední škole šel na vysokou školu, nejlépe se zaměřením na žurnalistiku, možná by mě lákala i Bohemistika kdo ví? Pokud však projde zákon, jenž ze všech vysokých škol udělá jen ždímačku na peníze, spousta studentů po střední škole půjde do práce. Nemyslím si, že má stát tolik bohatých lidí, kteří půjdou studovat za sedmdesát tisíc, které dají za semestr, sto čtyřicet tisíc za dva semestry je šílená představa, toto rozhodnutí bude také osudové s tím rozdílem, že si o tom nemůžeme rozhodnout my.

Osudové pro tuhle republiku je i fakt, že spousta mladých lidí utíká do ciziny kde se mají mnohem lépe, než by se měli zde a stát je v tom vlastně podporuje tupými osudovými vyhláškami, které jsou na hlavu. Osudové pro tuhle zemi by bylo, kdyby průměrný plat občana byl opravdu dvacet osm tisíc měsíčně jak uvádí statistický úřad a ne jen devatenáct, což je bohužel realita, kterou opět pánové nahoře přehlížejí. Přehlížení věcí je pro tuto zemi také osudové.

Řekl sem, slovo osudová/osudové se dá přiřadit k lecčemu. Osudové je každé rozhodnutí, které nezmění jen Váš život, ale i životy ostatních, osudové je věřit v krásnou budoucnost a nakonec tu budoucnost krásnou mít. Nespoléhejte se na druhé neboť to je většinou chyba osudová a především se nespoléhejte na osudové lži naší vlády až půjdete opět volit.