Žijeme v uspěchané době plné stresu. Máme vůbec čas na sebe a svoje zájmy? Splnili jsme si sny, které jsme měli jako malý nebo jsme je vzdali, protože na ně prostě nebyl čas?

Jeden můj starý známý chtěl kdysi dávno být módní návrhář. Tento sen si nikdy nesplnil, jelikož ho povinnosti donutily se svého snu vzdát a dělat něco jiného. Potřeboval peníze, stejně jako je potřebujeme my. Potřeboval je nutně, tak se chopil jedné práce. Najednou neměl čas věnovat se nadále svému snu. Domů se vracel pozdě večer, unavený padl do postele a sen se mu pomaloučku rozplýval nad hlavou. Tak jako on i mnoho z nás na své sny zapomnělo. Jak jsme to mohli dopustit? Vzpomeneme si na ně ještě? Život nám vždy postaví do cesty něco, co náš původní záměr zmaří. Kolik z nás přeskočilo překážky, zůstalo vytrvalými a sen si splnilo? Kdo z nás šel skutečně vytrvale za svým snem a nenechal se strhnout druhými či se nezalekl první výzvy?

Dokážeme si odpovědět na tyto otázky? Když se zeptám své maminky, jaké měla sny jako malá, odpoví mi, že si vždycky chtěla otevřít svůj vlastní obchod. Bohužel moje maminka patří mezi ty, kteří o všem dlouze mluví a nikdy nic neudělají. Ať už se jedná o věc, která zabere minimum času, trvá neskutečně dlouho, než se udělá. Půl roku říkám rodičům, že potřebuji pověsit obraz nad postel, ale nemám skobu ani vrtačku. Řeknou, že to udělají v týdnu, ale kolik těch týdnů už uplynulo? Na tomto příkladu chci ukázat, jak pořád něco odkládáme. Odkládáme domácí úkoly, domácí práce, odkládáme schůzky s přáteli, dovolenou. Jak to takhle půjde dál?
Sami se zamyslete nad sebou, zda i vy něco stále odkládáte. Zda i vy odkládáte své sny či se chopíte příležitosti a jdete si za svým.