Venku větřík poletuje,
oznamuje: "Zima tu je!"
Meluzína kvílí smutkem,
každý bloudí se zármutkem.

Na obloze plné mraků
poletuje jen pár ptáků.
Ve vzduchu je cítit chlad,
snížek začíná už padat.

V krbu oheň poskakuje,
pěkné teplo nám daruje.
Zachumlat se k němu smíš,
o šálku čaje jen tak sníš.

Realitu pustíš z hlavy,
domek v horách je ten pravý.
Poskytne ti klid a mír
a ty můžeš tiše snít.

Vánoce jsou za dveřmi,
vedle sebe slyšíš: "Věř mi.
Letos bez shonu a stresu
a krásný dárek ti donesu."

Vedle tebe nikdo není.
Je to pouze tvoje snění?
Víčka těžká se ti zdají,
proto usneš jako v mládí.

Štědrý den prožiješ sama
jen se svýma vzpomínkama.
Stromeček si nazdobíš
a Ježíška vyhlížíš.

Hvězda z nebe právě padá,
ty přemýšlíš, co bys ráda.
Známý hlas zas uslyšíš,
a tak se hned otočíš.

Víš už, komupak patří ten
pohled hledící na tebe jen.
Tenhle nejmilejší hlas patří přec,
kdo za tebou šel by na světa konec.

Ježíška už nepotřebuješ,
bez dárků Vánoce prožiješ.
Stačí jen když se ocitneš tam,
kde je ten, kdo řekne: "Rád tě mám."
Leňula