Múza, která vede lidi k psaní u nás pořád nestojí, občas odběhne pro další nápad aby nám opět pomohla.

A pociťuji to i na sobě, když vím, že bych měl něco napsat a ta touha tu je, jenomže touha bez Múzy těžko něco zmůže. Bohužel jsou to holky neposedné, říkám holky, jelikož jistý Pausanias každé z nich přiřadil jisté múzické umění nejspíše proto aby se holky nehádali a tak se tedy může stát, že Vás občas nelíbá jen jedna, ale několik Múz naráz, tudíž pokud jste byli hodně nadaní mohli jste mít harém, který čítal devět neposedných Múz.

Není tomu však pokaždé stejně neboť někdy jich není devět, občas se uvádí jen sedm, čtyři nebo tři Múzy. Osobně věřím, že dcer Dia bylo mnohem víc než tři tudíž já se spokojím s devíti Múzami, i když mě všechny neoslovují.

Občas když si sednu k počítači a začnu psát článek píšu s nejistotou, svým způsobem čekám zda zvoleným tématem Múzu přivolám nebo jen zívne s neurčitým, trošku neohrabaným mávnutím rukou ve vzduchu. Nejhorší je, že jsem nenašel jméno Múzy, která by patřila přímo pro psaní jako takové pokud vynechám své básnické sklony, za které jisto jistě může..... no zde si také nejsem jistý neboť epické, romantické a tragické básnictví má také jiná z Múz na starost tudíž nevím v jakém básnickém stylu vynikám.

Myslím si, že skutečné jména Múz máme uvnitř sebe, můžeme je tudíž pojmenovat jak chceme a přiřadit ke jménu vlastnost, tím však nevytvoříme osobnost jak si mysleli staří Řekové. I když nás líbá Múza nedokážeme si představit jak vypadá pro každého je však jiná, každá osoba na světě má svou osobní Múzu, která zvládá vše od kreslení po básnění nebo hraní na nějaký nástroj, Múza je odraz našeho já a je v některých věcech stejně tak nedokonalá jako my. Nikdo z nás neumí psát krásné články, epické básně, nádherné obrazy, vytvářet neskutečně krásné sochy nebo budovy.

Každý máme něco a to něco rozvíjíme, ono to pak roste, dává nám to pocit sebeuspokojení spolu s tím k nám, možná i k našim rodičům, přichází jeden z hříchů jíž není nikdo jiný než spanilá Pýcha, která nakonec znamená pád. Proto po každém úspěšně dokončeném článku, poděkuji své Múze a vím, že stačí i tiše sám pro sebe, jelikož ona to ví, s ní jsme jedno tělo a jedna duše.

V dnešní době to není tak, že by Múza přispěchala sama a dala Vám nápad, pokaždé, rozhodneme-li se něco vytvořit, musí ten nápad schválit, pokud se jí nelíbí zůstaneme jen u základu a občas to mnohdy ani nedokončíme. Múza je rozverná a náladová ostatně jako většina slečen, proto si zaslouží vděk jinak místo líbezného políbení dostanete probuzení v podání pěkné facky.

Vím, že v tomto článku mnoho co píši vzápětí vyvracím, ale to je to kouzelné na mém psaní.

Děkuji za pozornost,
Váš PerfectiOn.