Pouštní světy

Kouř z hrnku kávy
Přebíjí dech cigarety
Pořád ty samé zprávy
Zabíjí dětské fantazie světy.

Píšu své lásky na sonety
Zapomínám, taky jsem žil
déšť svými prsty láme stepi
pouštních chvil.

Otáčí se k okenici
Hledá víc než stín
Co rýsuje kusy nábytku.

Společné jsme měli
Stačilo říct
Mám Tě ráda.