„Miláčku, dostala jsem odpověď od jedné zahraniční firmy na můj inzerát,“ otočila se Marie na manžela. „Inzerát? Jaký inzerát?“ zeptal se jí Marek. Markovi se často stávalo, že svou manželku plně nevnímal. Právě nastal jeden z těchto momentů a Marek věděl, co bude následovat.
„Děláš si ze mě srandu? Říkala jsem ti o tom, jak mi na tom záleží. Ale očividně tobě nezáleží na mě. Už toho mám opravdu dost. Ignoruješ mě. Jsem ti ukradená,“ s brekem opustila byt. Marek byl zmatený, vzal telefon a zavolal svému kamarádovi Jirkovi, který byl ženatý s Mariinou nejlepší kamarádkou Nikolou.
„Ahoj kamaráde, copak se děje?“ ozval se v telefonu Jirkův veselý hlas. „Ahoj Jirko, chci tě varovat. Marie míří k vám. Zase jsme se pohádali,“ oznámil svému příteli smutným hlasem. „Zase na ni kašleš, co?“ ozvalo se ze sluchátka. Marek údivem otevřel ústa a nechápavě krčil obočí. „Všechno jsem slyšel od Nikoly, Marie se jí svěřuje. Co kdybych přijel za tebou a promluvíme si?“ zeptal se Marka. „Tak jo!“ odvětil Marek a zavěsil.
Sedl si do křesla a začal přemýšlet. – Opravdu jí tak ubližuji? Jsem tak špatný manžel? Co tak hrozného jsem jí udělal? – V tom se ozvalo zvonění. Jirka s Nikolou bydleli v posledním domě ve stejné ulici. Toto ubytování si vybrali úmyslně, aby byli blízko svým přátelům. Marka proto nepřekvapilo, že Jirka dorazil tak brzy.
„Povídej, co říkala Nikole?“ otevřel kamarádovi dveře s touto neomalenou otázkou. „Tobě taky hezký den,“ odsekl ironicky Jirka. Posadili se na sedačku a Jirka spustil: „Mluvil jsem o vás s Nikolou už několikrát, ale poslední dobou se i mě začíná zdát, že ji zanedbáváš a nevnímáš. Dám ti pár příkladů, protože vypadáš nějak zmateně. Dřív Marie nevnímala, že zapomínáš na vaše schůzky, sváděla to na tvou práci. Častokrát jsem si všiml, jak ji nikdy ani neobejmeš. Nikola mi říkala, že nemáš chuť se s ní milovat. Nikdo nechápe, co se u tebe děje. A dneska ten inzerát…“ chtěl pokračovat Jirka.
„Co to bylo za inzerát, Jirko?“ zeptal se dychtivě Marek. „Vážně to nevíš? No, to je síla. Marie se rozhodla konečně začít dělat to, co ji baví. Podala si inzerát, že hledá práci novinářky. Ozvala se jí jedna firma, mimochodem novinářská firma, z Francie. Jedná se o velmi známý deník. Víš moc dobře, že Mariina francouzština ji tuto práci umožňuje. Dneska ti to chtěla oznámit. O tom inzerátu si už ovšem slyšel. Měl bys jít za ní,“ vysvětlil svému příteli.
„Máš pravdu. A to by se tam musela odstěhovat?“ zeptal se ještě Jirky. „Nevím,“ odpověděl mu kamarád. Marek zamířil k Jirkovi domů. Zazvonil na zvonek a čekal. Z okna vykoukla Nikola a oznámila mu: „Marie jde dolů!“ Jen to dořekla, ve dveřích se objevila Marie. Marek na nic nečekal a hned se jí zeptal: „Vzala jsi to? Odjedeš?“ Marie se na něj podívala a doufala, že tentokrát ji bude vnímat: „Marku, chtěla jsem tu práci odmítnout, ale už mám toho tvého chování dost. Nenechám se dál trápit. Proto zítra odjíždím do Francie. Budu tam tři měsíce. Máš čas přemýšlet. Po zkušební době můžu psát články prostřednictvím internetu z česka. Záleží na tobě. Uvědom si, že je čas na změnu. Na změnu ve tvém chování vůči mě. Pokud ho nezměníš, zažádám o rozvod a zůstanu ve Francii napořád,“ dokončila svůj monolog.
-Je čas na změnu… Možná má pravdu, ale jak se změnit? – přemýšlel Marek a doufal, že se změnit dokáže, nechtěl o ni přijít.