Noc co noc mě provází zlý sen,
do propasti padám jen.
Hvězdy na nebi něco mi tají,
šepot ticha v jinotaji.
Zakrývám si oči, křičím do tmy,
nikdo není však ochotný.
Je to ohlušující křik,
je to světla mžik.
Asi je za mnou stín,
dopadá na mě splín.
Bojím se až lampy definitivně zhasnou,
pak už jen červené oči ve tmě žasnou.
Bojím se tmy a samoty,
dny nekonečné prázdnoty.
Vidím, jak proti mě vlak jede,
zle, moc zle se to vede.
Nelze se probudit z hrůzostrašné noci,
už mi není pomoci...
Světlo na konci tunelu není!
Prosím o odpuštění.
Poslední komentáře
před 13 let 19 týdnů
před 13 let 20 týdnů
před 13 let 21 týdnů
před 13 let 32 týdnů
před 13 let 42 týdnů
před 13 let 42 týdnů
před 14 let 2 dny
před 14 let 9 týdnů
před 14 let 22 týdnů
před 14 let 29 týdnů