Noc co noc mě provází zlý sen,
do propasti padám jen.
Hvězdy na nebi něco mi tají,
šepot ticha v jinotaji.
Zakrývám si oči, křičím do tmy,
nikdo není však ochotný.
Je to ohlušující křik,
je to světla mžik.
Asi je za mnou stín,
dopadá na mě splín.
Bojím se až lampy definitivně zhasnou,
pak už jen červené oči ve tmě žasnou.
Bojím se tmy a samoty,
dny nekonečné prázdnoty.
Vidím, jak proti mě vlak jede,
zle, moc zle se to vede.
Nelze se probudit z hrůzostrašné noci,
už mi není pomoci...
Světlo na konci tunelu není!
Prosím o odpuštění.
Poslední komentáře
před 10 let 46 týdnů
před 10 let 46 týdnů
před 10 let 48 týdnů
před 11 let 6 týdnů
před 11 let 17 týdnů
před 11 let 17 týdnů
před 11 let 26 týdnů
před 11 let 36 týdnů
před 11 let 48 týdnů
před 12 let 4 týdny