Po ránu chůze kaluží se sklopenými víčky
V hlavě sviští ústřižky kdys celily se v snech
Tu v mlze blouzní postavičky
V oranžových mundůrech
Ruka se třesoucí,žárem bude zpevněna
U výhybky snídají
Magická tři písmena
Dlouhými kladivy naladí kola ocelová
Složí píseň novému ránu,
Symfonie je to strohá
Přec jemná jak pestík tulipánu.
Vnořím se do toho orchestru temných zvuků
Jenž akordy tvoří ocelový lomoz
Strojvedoucí bez taktovky a hudebního sluchu
Přec velký je to virtuos.
Pestrobarevný lem nabývá na zelenobílém plátně v noci
Zde podepsal se písař pomocí své trysky
Barevné mračno má vítr ve své moci
Jak padlý lístek rozfašné břízky.
Hle na perónu chystá se děvenka k malé straně
Život uniká žilou ze své schránky
Vkládám pět mincí do dlaně
Roztřesené narkomanky.
volin