Rozchod

Příběh červené knihovny se nekoná,
už dávno spadla opona.
Štěstí leží na zádech,
zbývá snad jen poklona.

Prach utíráš z tváře,
na poslední vystoupení
chceš taky vypadat feš,
i když bez ceny.

Přišlo-odešlo z ničeho nic,
všechno je najednou pryč.
Prach jsi smýti nemusela.
Slzy krájí tváře
a vidina u oltáře
prchá do křoví.

Zhluboka si vydechneš,
přišel konec dřív, než chtěl.
Aspoň to můžeš rozdýchat dřív
pro další nový začátek.
Václav Sikora