Nejkrásnější na světě a přeci ze všech nejlepší kdo urazí ji vinen je za urážku na cti, hluboko tam v srdci však bojuje s ní každý z nás, krásná slečna Superbia.

Zlato, šperky jsou jen jeho pro to by i zabíjel, kdo sáhne na to co je jeho o hlavu je kratší. Pro bohatství nevidí že odcházejí přátelé, vzpamatuj se rychleji než zasnoubíš se s ní než svůdná a hrabivá Avaritia řekne Ti své ano.

To co mají ostatní chtěl by každý z vás, touha mít to též a být jen ten jediný. Nesplňuješ podmínky a přeci Tě to žere, touha mít to pro sebe kupředu Tě žene jako rychlí kůň, kupředu k těm zámkům. Stejně jak ten kůň žene Tě i touha které v noci šeptáš jméno Invidia.

Je to jako bouře co zasáhne Tě znenadání, stejně jako mrak co zatemní slunce. Tak jak slunce zajde, zajde i Tvůj smích kde bylo dřív světlo je už jenom stín. Kde dřív zněl dětský chichot zní už jen pláč ovládl Tě nelítostní Ira krutý král.

Každý večer zapaluješ rudou svíci touhy, svíci která vyznačuje prostoru Tvé choutky. Nemáš toho dost a potřebuješ více, každý partner je jen host nenasytná lvice. Tvá neskonalá touha a krásné sexy tělo, jenž zbraní Tvojí jest, tolik toho chtěla bys však dostaneš vždy méně proto pláčeš po nocích pro své krásné jméno, Luxuria toužebná zve Tě do svých komnat.

Jídla, pití všeho dost každý kdo rád pije jeho zvaný host. Dej si dortík, sklenku vína ostych zahoď stranou všeho máme dosti tak nalož si tam plnou. Nosík se Ti červená po dvacáté sklence, košile Ti praská ve švech nedokážeš přestat Tvým jménem Gula jest, dívej jde sem další runda.

Jen tak ležet v posteli a dívat se na mraky, do práce Tě ženou však marné je to počínání když nenajdou Tvůj úkryt. Možná někdy přemýšlíš co bys chtěl i dělat, ale hned to zahodíš když vše se dělá těžce, ležet, spát a odpočívat to je Tvoje práce nepotřebuješ nic krom peřiny a polštáře. Přesto že jsi sám a pořád jenom odpočíváš máš u sebe něžnou Tvář, která Tě v tom nechává přenádherná Acedia.