Šel sám

Šel sám a byl rád.
Šel s hlavou sklopenou,
šel s nohou dřevěnou
a byl rád.

Šel sám a šel pustinou.
Vyprahlým světem,
v ruce s květem
a přece šel s hlavou sklesnutou.

Šel sám a nevěděl kam.
šel v bouři,
šel s vichřicí
a přeci došel tam.

Na místo, kde večer je ráno
a ráno je večer,
ale přesto, bylo mu dáno
a ty mu to neber.

Šel šťasten
a s úsměvem na tváři.
Zabodnutý osten,
a srdce, co září.
Verčík