Sněhová vločko v závěji dnů,
která se vrátila do minulých dnů.
Svou tvář jsi na chvíli dala vzpomínkám
a v mnohých do teď nevíš kudy kam.
Tvá duše jako pápěří
na skleněných křídlech snů
Tak těžko se nosí
Když chceš odejít z mých dnů.
Lehkost Tvé duše
na vlnách větru
nepotkám v tramvaji
a ani v metru.
Obrys Tvé tváře
v polštáři vyšitý
je pro mé oči
už na vždy zažitý.
Svítání v Tvých stínech řas
říká, že na Tobě není kaz
Každý záhyb Tvého těla
z Tebe krásnou ženu dělá.
Václav Sikora
Poslední komentáře
před 13 let 19 týdnů
před 13 let 19 týdnů
před 13 let 21 týdnů
před 13 let 31 týdnů
před 13 let 42 týdnů
před 13 let 42 týdnů
před 13 let 51 týdnů
před 14 let 9 týdnů
před 14 let 21 týdnů
před 14 let 29 týdnů