Sněhová vločko v závěji dnů,
která se vrátila do minulých dnů.
Svou tvář jsi na chvíli dala vzpomínkám
a v mnohých do teď nevíš kudy kam.
Tvá duše jako pápěří
na skleněných křídlech snů
Tak těžko se nosí
Když chceš odejít z mých dnů.
Lehkost Tvé duše
na vlnách větru
nepotkám v tramvaji
a ani v metru.
Obrys Tvé tváře
v polštáři vyšitý
je pro mé oči
už na vždy zažitý.
Svítání v Tvých stínech řas
říká, že na Tobě není kaz
Každý záhyb Tvého těla
z Tebe krásnou ženu dělá.
Václav Sikora
Poslední komentáře
před 11 let 25 týdnů
před 11 let 25 týdnů
před 11 let 27 týdnů
před 11 let 37 týdnů
před 11 let 48 týdnů
před 11 let 48 týdnů
před 12 let 5 týdnů
před 12 let 15 týdnů
před 12 let 27 týdnů
před 12 let 35 týdnů