Společnice

Už to není co bylo, jestli vůbec něco bylo
To kouzlo nějak pominulo
Asi sem moc snil, pohltila mě naivita
Ale všechno co sem říkal, byla pravda
Zapomenout na všechno to už nepůjde
Bylo to všechno až moc hezké
Jak malé dítě, slza topí oko
Ale proč, když nikdy nic nebylo
S každým řádkem se vybaví vzpomínka
Ať už špatná, nebo dobrá
Neztratí se, je příliš hluboko zarytá
Večerním společníkem se stala černá karta
Nebezpečná a zrazující piková dáma
Kdo ví, co bude dál
Možná přijde i černý král
Dívat se na všechny shora
Usmívat se, že společnice zradila
Nebo spíš pomohla a vysvobodila