Někdy se do našich světů postaví lidé, bez kterých si ho neumíme ani představit. Poté přijde rozhodnutí, jenž musíte učinit abyste o ten svůj svět nepřišli.

Ten svět s vámi roste. Rozvíjíte ho a vypěstujete z něj krásný projekt, který Vás bude provázet kdekoliv. Budete do něj utíkat, když vám bude nejhůře, ale i když se budete cítit krásně. Zamykat do něj všechny ty krásný chvíle aby bylo kam se pro ně vrátit, všechna ta objetí, letmé dotyky a nádherné úsměvy, to vše tam najdete.

Je na vás koho si do toho světa pustíte, nebude to rodina a rozhodně to nebudou všichni vaši přátelé.

Když uděláte špatné rozhodnutí, která se dělají bohužel častěji než ta správná, váš svět se nakloní. Není žádná dobrá ani špatná strana, jen ta vaše nebo jejich, lidí, které pustíte do svého světa. Ta předchozí úleva a oproštění od všech "problémů" se najednou vytratí.

Něco mi v poslední době říkalo, že je vše v pořádku a také bylo, doposud snad je. Lidi, kteří nepatří do mého života, jsem úspěšně odstranil. Nebo ne? Občas se sám strachuji, že přijde někdo, kdo dokonale zahýbe mým světem.

Dospíváme a náš svět s ním, a až zemřeme, ten svět tu bude pořád, jen uvnitř někoho koho nadevše milujeme.

A když přijde ten koho milujeme nadevše a pustíme ho, otevřeme brány svého světa, musíme jen doufat, že jsme neudělali chybu. Můžeme se s ním v našem světě dívat v noci na hvězdy a hlasitě se smát, ale jak to bude prožívat ten druhý naproti nám? Někdy je těžké odhadnout jak to bude pokračovat a zda vůbec.

Dospěl sem k pár věcem, jenž jsem možná udělal se slzou v oku. Ty věci se stali již před dávnou dobou, některé možná před dobou kratší, ale čas plyne rychle a tudíž již nevím jaká doba uplynula. Vím jen jedno, že těch rozhodnutí nemůžu litovat neboť jsem to byl já kdo ta rozhodnutí udělal.

Chraňte si své světy, které celý život stavíte, přeji Vám aby nikdo z Vašich blízkých do nich nevjel buldozerem.

Váš PerfectiOn