Podívej, ten kámen usazený ve tvých očích, vidíš trn zapíchnutý ve tvém oku…Čekám na Tebe.
Necháváš mě čekat na posteli z hřebíků a tak čekám... Bez Tebe. S Tebou nebo bez Tebe, bouří dosáhneme pobřeží. Dáváš tomu všechno, ale já chci víc a čekám na Tebe. Vysoko, výš než je slunce. Vystřel mne sem pistolí, potřebuji, abys mne sem vynesl. Ztratila jsem sebekontrolu. Zalezlá dolů, zakopaná. Teď ale vzhůru, na nebe s Tebou cítím, že mohu létat vysoko, povznáším se. Hvězda svítí jako cigareta, já jsem rozladěná jako kytara. Možná můžeš poučit mou mysl, vysvětlit vše, co dělám. Neumím zpívat, ale mám duši. Cílem je povznesení. Vykopává díru a z ní mou duši spadlou dolů, zakopanou. Teď však vzhůru, na nebe s Tebou cítím, že mohu létat vysoko, povznáším se. Láska mne zvedá z tohoto smutku. Neříkej žádné pravdy, já Ti věřím.
Nehýbej se, nemluv bez rytmu. Nemysli. Buď bez obav, všechno je fajn. Nehrabej. Nezavírej. Nedoufej. Nedýchej. Neprosazuj se. Netruchli bez důvodu. Neovládej se, ale balancuj na hraně. Neodpovídej. Neptej se. Nesnaž se a nedávej smysl. Nešeptej. Nemluv. Neutíkej, když můžeš jít. Nepodváděj, ale soutěž. Nevynechej ani jeden úder. Necestuj vlakem. Nejez. Nerozlívej. Nelži.
Už je to lepší, nebo se cítíš stejně? Budeš to mít nyní snadnější. Potřebuješ někoho obvinit. Myslíš, že láska je jeden život, když jediné, co potřebuješ pro noc je jediná láska. Dostáváme ji, abychom se rozdělili. Opustí tě, když se o ní nestaráš.
Zklamala jsem, nebo opustila hříšnou chuť tvých úst? Jednáš, jako by jsi nikdy nemiloval a chceš mne nechat odejít beze všeho. Dobře, je pozdě protáhnout dnešní noc do rána. Jsme jeden, ale nejsme stejní. Snažíme se jen uzmout jeden druhého. Žádám příliš? Víc než dost. Ty jsi mi nedal nic, tady je vše, co jsem dostala. Jsme jeden, ale nejsme stejní. Ubližujeme jeden druhému a uděláme to znova. Myslíš si, že láska je chrám, vyšší než zákon. Žádáš, abych přišla a pak mě necháš plazit. A já nechci být majetkem, jak ty chceš. Když vše, co chceš, je zraňující. Jedna láska, jedná krev, jeden život. Jeden život, jeden s druhým. Jeden život, ale my nejsme stejní.
A tak jsi nikdy nepoznal lásku, dokud jsi nepřekročil tuhle hranici minulosti. Nikdy jsi necítil, že žiješ, dokud jsi téměř celý nezchladl. Musel jsi konečně vyhrát, nejen tak projít kolem. Tvoje lekce, které jsi dostal v minulosti. Prosí. Zvedni se z kolen, prosím a vynechej mě z toho všeho. Nikdy jsi nevěděl, jak hluboko musíš zajít, abys mohl konečně křičet. Nikdy jsi nevěděl, co je na zemi, dokud tě nepřinutili plazit se. A taky jsi nevěděl, že nebe, které máš, jsi vlastně ukradl.
Ano, láska, je těžká věc, láska je pevná, ale není to, co ty se domníváš. Ulice se převrátili, rozlily se, stekly do stoky. Úlomky skla se rozbily jako déšť a ty jsi cítil jen svou vlastní bolest. Vskutku láska je velká, ale není to, co se ty domníváš. Je to, o co se milenci dělí, co si navzájem kradnou….
Není tajemstvím, že hvězdy padají z nebe, že náš svět je dnes v noci ponořen do temnoty. Říká se, že slunce je někdy zatemněno měsícem. Ty víš, že tě nevidím, když putuje pokojem. Není tajemstvím, že přítel je někdo, kdo ti pomáhá, že lhář sám nevěří nikomu. Říká se, že tajemství je něco, s čím se musíš svěřit. Budeš žebrat, budeš se plazit, po odvrácené straně lásky jako moucha po zdi. Tohle není vůbec žádné tajemství. Není tajemstvím, že svědomí může být někdy na obtíž, že ctižádost je přitloukána hřebíky úspěchu. Vzneseš se, spadneš z odvrácené strany lásky. Jako moucha ze zdi. Tohle není vůbec žádné tajemství. Láska není snadná věc, je to pouze zavazadlo, které můžeš nést. Je vším, co můžeš nechat za sebou.
Proto kráčej dál, co máš ti nemohou ukrást. Připadám si jako zlatý pták v otevřené kleci, který může letět jen jednou, letět za svobodou. Kráčej dál, co máš, to nemůžeš popřít, nemůžeš to prodat ani koupit. A já vím, že to bolí, jak tvé srdce puká, proto kráčej dál. Nech to za sebou. Vše, co oblékáš, co děláš, co boduješ, co maříš. Vše, co měříš, co cítíš, co nemůžeš nechat za sebou. Vše, na co myslíš, co plánuješ, co vidíš. Vše co tvoříš, co rozbíjíš, co nenávidíš. Všechno to, co nemůžeš nechat za sebou…