Vstávám od stolu. Na zem padá kousek promáčeného papírového kapesníčku. Jsem rozhodnutá, že je poslední. ,,Tolikrát už si mě v životě zklamal! Tolikrát si mě zranil! Ale teď zraním já tebe. Teď, když těm mám. Držím tě v hrsti. Teď, když konečně mám to, po čem celý život…jak odporná fráze…toužím. Znám tě dost dlouho na to, abych poznala a věděla, že tě mám přesně tam, kde chci. Znám tě a vím, že jsi ztracený. Podlehl jsi.

Jak je mi tě vlastně líto. Jak je mi líto toho tvýho nevinnýho pohledu, ve kterým jsem se za celá ta léta tak beznadějně utápěla. Dívám se, jak spíš a do očí se mi prodírají slzy. Co se to se mnou sakra je?! Nenávidím tě! A chci se ti pomstít! Za všechno, cos mi dělal. Jak jsi mě trápil a ničil. Jak si mi stále plival do tváře a jak jsem se kvůli tobě několikrát octla na samým okraji života. Máš pravdu. Není to tak…Miluju tě! A proto ti nikdy neodpustím.

Mrzí mě to. Byl jsi jediný člověk, co mi kdy rozuměl. Byl jsi vždycky ten, kdo mě vyslechl a pochopil. Nezapomenu ani to, jak ses na mě krásně díval. Ale jsi bezcitná zrůda! Hajzl! Miluju tě a nenávidím zároveň. Asi to nikdy nepochopíš a já nechci, abys to pochopil. Jsi tady u mě. Cítím tvůj dech, slyším, jak hlasitě dýcháš a vnímám každý tvůj pohyb. Vím, že si se mnou. A to mi stačí.

Dělalo ti radost, vidět mě na dně. Líbilo se ti, jak tě volám, prosím, toužím po tobě. A ty si mě vždycky odkopl jak psa. Jako psa, kterým sis byl jistej. Jistej, že vždycky zas a zas přijde. Kdykoliv zavoláš. A já nemohla nic dělat.

Ale teď si jsi podlehl. Tak jako já předtím tobě.
Mám radost, zvrácenou radost, když tě vidím takhle ležet. Nemůžeš nic dělat. Spíš a nemáš na mě vliv. Už nikdy ho mít nebudeš. Miluju tě. Naposled si k tobě lehnu.

Je to jako ležet vedle nějaké modly, kterou jsem si vytvořila. Stále to nechápeš, viď? Ty totiž nejsi skutečný. Jsi jenom figurka. Symbol mého zbožňování. Jsi pouze něco, co jsem obdivovala. Něco, co ve skutečnosti neexistuje. Miluju tě, ale nechci tě mít. Potřebuju tě, ale ničíš mě. A proto zničím já tebe.......

Teď už víš, že já nejsem jako ti všichni ostatní….jak sis vždycky myslel….''