Věře

Jak obdiv, tak splín
jak kalamita,
tak ovoce stromů rajských
kdyby na tom sídlišti
aspoň rostly sedmikrásky
a Faun by pozdě odpoledne
řekl: kopytem sem a tam
čas by byl neúprosný
zahráli bychom si o jablko
a na dně našli perličku
šašek a královna
by nám rozuměli jako Pražané
a do dědictví by napsali
hezké chvilky bez záruky
a přitom pro nás nastražili
pasti, pasti, pastičky.