Domů

Vyšší moc

St, 07/03/2007 - 01:11 od Jakub.Kladnicek

Pomalu usínáš
Vytrácí se Tvá myšlenka na mne
Umírá jako stáří a večerní otčenáš
To tma strachu vládne.

Chci Ti psát o květině
Co dávno vložil jsem mezi knihy
Srdce mé jsou prázdné síně
Vdechující existenci nezměrné tíhy.

Tys přišla v poslední vteřině
Rozpustit ironii
Živořící o chlebu a o víně
Zaslepený pohled v sebe, jak žiji.

A neměl bych
Vložil jsem květinu lilie
V knihu knih
A ona nežije.

Teď je Tvá, milovaná
Nerozkvete, neodkvete
Vis maior je slepá vrána
Nad popravištěm, zítra se splete.

Sdílet příspěvek na:
  • Digg
  • Facebook
  • MySpace
  • Twitter
  • Google
  • Yahoo
  • Buzz Up!
  • LinkedIn