Proč mají někteří lidé pocit, že když je člověk ve vztahu pár let je určitě a bezpodmínečně načase vyměnit polovičku za novější model a co víc, nabízí se sami, že to místo zaujmou?

Vztahy nejsou lehká věc. Naopak je všechno strašně složité. Než najdete člověka, kterého opravdu milujete a s ním jste si jistí, že to právě on je ten se kterým chcete strávit celý život, tak to chce čas a pěknou trpělivost. A pak takového člověka najdete a zažíváte ten pocit. Pocit, kdy víte, že on patří vám a nikdo jiný vám ho nevezme. Jenže se mýlíte. Zlí lidé jsou a vždy byli a mají potřebu se do vztahů míchat, i když do nich nevidí. Sama to znám z vlastní zkušenosti a občas už nemám sílu proti tomu bojovat.

Jsme spolu s přítelem dva a půl roku. Dost dlouhá doba na to, abychom si ujasnili, co od života chceme, zda spolu chceme zůstat. Navzájem se po takové době známe dokonale a naše okolí nás bere již jako samozřejmost. Bohužel se ale kolem nás začali stahovat lidé, kteří si myslí, že dva a půl roku je přece nemožné, aby dva lidé byli šťastní, a snaží se v našem vztahu šťourat, jak to jen jde, aby aspoň našli malou záminku, proč by jeden z nás mohl být nešťastný. Začalo to holkama, co si myslely, že mému příteli napíši a on jim padne k nohám. Věty typu: „Jste spolu už dlouho. Nemyslíš, že je načase porozhlédnout se po jiné?“ byly na denním pořádku. Samozřejmě jsme si z toho nic nedělali a jelo se dál, ale pak přišel člověk, který se rozhodl, že nám naše štěstí zničí za jakoukoliv cenu a doslova jednu holku přemluvil, aby mému příteli nadbíhala a snažila se ho všemi způsoby sbalit. Nejhorší na to všem je, že to byl náš kamarád, kterého jsme si vážili, ale on neunesl fakt, že když není šťastný on a na vztahy nevěří, nemůžeme být přece šťastní my. Lidé přestávají věřit na tu pravou lásku? Proč? Kdyby přece věřili, takové věci by se neděly. Jak ten svět je plný intrik, nenávisti a pomluv. Pomluv, které dokáží opravdu rozvrátit vztahy a útočit na psychiku. Kolikrát už člověk opravdu nemůžu a ani nechce věřit tomu, čeho jsou lidé schopní, kam až zajdou, co všechno si vymyslí, jen aby udělali zlo. Co z toho mají? Dobrý pocit z toho, že škodí druhým a rozvracejí jim jejich štěstí? Nemám pro to slov, ale za jedno jsem ráda. Tito lidé nám udělali laskavost a ukázali nám to, že my dva se jimi rozdělit nenecháme. Jsem ráda za to, že mám po svém boku úžasného člověka, jako je můj přítel, mohu mu bezmezně důvěřovat a vím, že on mou důvěru jen tak nezklame.

Prává láska existuje, jen lidé ji nechtějí věřit. Nebojte se otevřít srdce člověku, kterému to za to stojí. Vyplatí se to.