Narodila jsem se v Třinci, ale nyní žiju v dětském domově na Čeladné. Nejdříve jsem zde poznala svou vychovatelku. Ta mě hned poslala do sprchy, protože jsem byla špinavá.
Nyní píšu do dětského časopisu Zámeček, který docházel každý měsíc. Vychovatelka mi ho ukázala hned první den. Trvala na tom, ať tam taky něco napíšu. Ze začátku jsem si říkala, že psát neumím a že by to tam stejně můj příspěvek nedali. Když jsem, ale viděla všechny ty články a pod nimi podepsané úplně stejné děti jako já, zkusila jsem to.
Poslala jsem článek o rodině, kde jsem doposud žila. Bylo to příšerné, neboť mojí oba rodiče konzumovali alkohol, a proto zapomínali na mě. Zanedbávali mě nejen v rodinných věcech, ale i ve škole. Bylo mi moc smutno. Nemohla jsem mamce říct, že jsem se zamilovala, ani jak jsem oslavila narozeniny. Ji to totálně nezajímalo.
Další číslo přišlo a článek tam byl! Byla jsem na sebe tak hrdá. Začala jsem psát čím dál častěji. Je mi šestnáct let, v dětské redakci jsem třetím rokem a v dětském domově také.
Zámeček je časopis pro děti z dětských domovů, výchovných ústavů z celé České republiky. Pro nás děti je úplně zdarma, a to hlavně díky hodným lidem, jako třeba nadaci Táta a máma. Pro mě je to ale časopis, díky kterému mohu vidět, jak se mají ostatní kluci a holky v jiných domovech. A vím, že stejně jako já prožívaly nelehké první dny v nové rodině. Vím, že jsem nebyla a nejsem sama.
Zámeček se líbí všem v mém dětském domově, a proto mě hrozně potěšilo, když profíci z různých oborů žurnalistiky ocenili Zámeček v soutěži Zlatý středník certifikátem TOP RATED (certifikát vysoké profesní úrovně). Zámeček na svých stranách má více než půlku příspěvků od dětí z dětských domovů, na ty se můžete podívat na .

Jana Machalová