Stál opíraje se o posprejovanou zeď starého domu. Byla tma, něco kolem půlnoci, na ulici skoro nikdo nebyl. Sem tam se odněkud vypotácel nějaký opilec. Zapálil si cigaretu. „To je život! Že mě radši ti komunisti nezastřelili. Bez práce, bez peněz, ženská mi utekla za majitelem restaurace. Kdo ví, jestli není taky majitel Červeného srdce, je to hned vedle. Ze syna je lajdák, který se topí v dluzích, ale pracovat nebude, radši se pase na té jeho trávě, ještě abych mu půjčoval.“ Odplivl si a dál rekapituloval. „Z bytu mě chtějí vystěhovat, už čtyřikrát jsem nezaplatil nájem. Elektřinu mi odpojili už před měsícem. Já se jdu asi zakopat. To je v háji všecko!“ Třískl pěstí do omítky, která se pod jeho ranou drolila jako cukr z velikonočního beránka. Uvažoval, jakým způsobem opustí tento svět. Na výběr z jiných možností přece neměl. Kdyby tenkrát udělal pár kroků a podíval se za roh, viděl by svého anděla spásného. Stála tam asi třicetiletá žena. V krátkých přiléhavých šatech, s cigaretou u úst. Trochu uplakané oči. Řasenku rozmazanou neměla, používá voděodolnou, jednu z nejdražších. Stála tam a vstřebávala novou situaci. Miliónový přítel ji opustil a zradil. Kreditní kartu ale ještě nechtěl zpátky, stejně jako auto, klíče od vily a podobně. Usmála se. Zašlápla nedopalek. Bezradnému muži dělala stín až k domu, v kterém prozatím bydlel, než ho vystěhují. Dole si přidržela dveře a snažila se zjistit, do kterých dveří vešel. „Fajn, byt číslo tři.“ Na schránce si zjistila jeho jméno. Po této bezradné noci přišlo pro muže obrozenecké ráno. Všiml si, že mu svítí radiobudík. Zkusil vypínač a světlo se rozsvítilo. Trochu se zaradoval, ale pak si řekl, že by mohlo jít o omyl. Proč by mu zapínali elektřinu, když má u elektrárny takový dluh? Ve schránce pak našel lístek z realitní kanceláře. Dluh na nájemném byl uhrazen. Kromě tohoto lístku se šťastnou zprávou se ve schránce bělela ještě jedna obálka. Nějaká tlustá. Bez adresy, bez jména. Trochu se bál, co bude uvnitř. Ale otevřel ji. Co měl dělat jiného. V ní byly bankovky. Neodvážil se je přepočítat. Srdce mu bušilo, kdo ví, jestli nedostal infarkt.