Na srdci ledovou pavučinu,
omotanou střípky vzpomínek.
Vyhaslé hvězdy v očích,
za společníka jen stín.
Na zastávce času vystoupit,
pod krokem nechat tát sníh.
Kovovým ostřím přes život,
v klidu navždy snít.
Odcházet a nevidět tě na konci cesty,
dostat jedinou šanci to změnit.
Prší a už nikdy nepřestane,
prší z ledových očí sůl.
Překročit hranici života,
za kterou ty nemůžeš.
Hledám marně dveře zpátky do života,
jen v den úplňku jsem to byla já.
Poslední komentáře
před 12 let 11 týdnů
před 12 let 11 týdnů
před 12 let 13 týdnů
před 12 let 23 týdnů
před 12 let 34 týdnů
před 12 let 34 týdnů
před 12 let 43 týdnů
před 13 let 1 týden
před 13 let 13 týdnů
před 13 let 20 týdnů