Jsem jak ovečka zbloudilá,
co v zatracení čeká,
na spásnou duši anděla,
a v horečkách se leká.
Bojím se ztráty všeho dobrého, co mám.
Však někdy špatné zkušenosti
téměř nevnímám...
Dlouho s nemocí zlou zápasím,
naději na uzdravení však neztrácím.

Ne tobě to tady nesvědčí,
láskou potrefil tě amor šíp,
on šťastný byl by jen s tebou
jen v dvou bylo by vám líp.
Láska musí mít křídla, být vlídná,
aby prolétla mezi mraky,
a modravý blankyt tam zanechala taky.

S tebou jsem zažila lásku jak na tisíc let,
jenže ještě jeden den bájela Šeherezáda
sultánovi, aby mohla být s ním...
Jedno jistě vím, jsi spravedlivým,
hodným a neumíš být zlým.
Beata