Náš přednášející sociologie je hrozně chytrý chlap. Vypsání jeho získaných titulů je zdlouhavější, než napsání samotného jména.
Ani to bohužel nepřemůže fakt, že jeho výklad je jako pohádky od Donutila - pokud ho posloucháte, do 15 minut spolehlivě spíte.
Já si místo spaní četla vtipy. Slovensky. Nevím proč, ale zní to líp.

"- Mamííí, môžem mať na Vianoce psíka???
- Nie, budeš mať kapra ako všetci ostatní!!"

"Otecko je sám doma so synčekom:
- Peťo, čo robíš?
- Papám sekundové lepidielko.
- Čooo ?!?!?
- Hmmmmm hmm hmm."

Za svobodu a demokracii jsem bojovala už včera. V teple domova, se sklenkou portského v ruce.
Dneska chápu, že bojovat a dobýt se ke šťastnému konci opravdu není jednoduché. Bolí mě hlava.