Asi v polovině října se na třineckém gymnáziu uskutečnil již podruhé velice zajímavý projekt. Skupinka přibližně stejně starých studentů z Berlína přijela do Třince, aby se společně s námi zamýšleli nad otázkou: Jazyk – most, nebo překážka porozumění? Na tento projekt jsme se připravovali skutečně poctivě, aby byl program pestrý a zajímavý. Asi měsíc před plánovaným pobytem jsme se rozdělili do několika týmů: Historický tým, shromažďoval informace o historii Těšínského Slezska, zábavní tým, připravoval všechny soutěže a seznamovací hry a mediální tým se staral o publicitu.
Cílem 7 denního setkání bylo poznávání historie, přírodních i historických památek Těšínského Slezska a konkrétně pak soužití Čechů, Němců, Poláků a Židů, v tomto koutě České republiky. Původní rozpaky, zda právě toto téma bude německé studenty zajímat, se ukázaly jako zbytečné. Naši zahraniční přátelé byli velice pozornými posluchači a s radostí se vydali objevovat památky Českého a Polského Těšína – měst, která, ač rozdělená hranicí a řekou, spojuje stejná historie. S nadšením přivítali také besedu s místní pamětnicí (babičkou jedné ze studentek) o tom, jak takové soužití více kultur na jednom území vypadalo. Sama jsem také diskutovala s některými Berlíňany a ti přiznali, že toto téma je především v dnešní době velice aktuální. Vždyť i oni žijí v mnohamilionovém městě, kde se mísí různé národnosti a kultury. Další den se nesl ve sportovním duchu, na odpoledne jsme přichystali workshopy a den byl přijemně zakončen typicky německou večeří, které pro nás němečtí přátelé připravili. Čekali jste Eintopf? Nebo snad Currywurst a chutné bílé klobásky? Nenechte se mýlit. Dnešní generace je již trošku jiná a vlivem mnoha kultur se změnily i stravovací návyky. Ochutnali jsme brambory s hořcicovou omáčkou a vejci. Mňam!
Konec pobytu byl ve znamení špatného počasí, ale to samé se rozhodně nedalo prohlásit o atmosféře, která panovala. Deštěm zmáčený výlet na vorech po slovenské řece Váh sice malinko zhoršil náladu, závěrečná večerní diskotéka ale všechno vynahradila a opět všem vykouzlila úsměvy na tvářích. Nakonec zbylo rozloučit se, předat si dárečky – mimochodem ty německé byly opravdu hodně štědré – a doufat, že se snad v budoucnu setkáme při dalším takovémto projektu.
Já osobně jsem velice ráda, že jsem měla možnost vyzkoušet si v praxi konverzaci s rodilými mluvčími, ale také skvělou šanci jak poznat spoustu nových zajímavých lidí ze země, ke které stále hodně lidí cítí nedůvěru. Ostatně o to také šlo. Zbořit některé mýty a předsudky a zjistit, že jazyk není překážkou, ale především mostem mezi lidmi, národy a jejich kulturami.
Na závěr bychom chtěli všichni zúčastnění poděkovat především toto setkání iniciovala a profesorkám německého jazyka z třineckého gymnázia. Nesmíme opomenout také Česko- Německý fond budoucnosti, od kterého jsme získali grant a děkujeme i ostatním organizacím za materiální a finanční podporu. A samozřejmě děkujeme všem studentům, kteří tomuto projektu věnovali kus svého volného času.
Za mediální tým Eva Hudzieczková