Do přítmí září stříbrný hrot
Jimž tady kreslím slova
Z měsíce kape krev do kalných vod
Z toho na nebi
Jako malý jsem jej obdivoval.
Skutečně i dnešní den uhynul
Pach mrtvé zvěře vkrádá se pod brnění
Prázdný talíř ba prázdný stůl
A strach
Co rodí se po setmění.
Tolik snů a plánů
Hezkých omalovánek v šuplíku
Než náhoda přejde na druhou stranu
Otočí se zády
Ze lží a špatných návyků.
Usnula jsi tak klidně
A já přítmí dělím na odstíny
Obrazy, vázy a skříně
Těžký vzduch
S nimž nepůjdu dnes spát bez viny.
Komentáře
Jsem špinavý stůl,
Jsem špinavý stůl, talíř, ... prázdná lžíce.
Tvůj stůl čistý a bílý ..... naškrobený ubrus....
Je konec ..... nikdy více.
Přece nezkazíš si svůj vytříbený vkus.
Je mi líto, že to tak
Je mi líto, že to tak nazýváš.