Jako ekvivalent k maturitě bývá občas přisuzován pojem zkoušky života. Zajisté každý zaslechl. Maturita se ale skládá ve věku 19-i let, kdy, zdá se mi, mnozí z absolventů tuto zkoušku za bránu do života nepovažují. Krátce před jejím složením totiž zaznívají spíše věty typu: „ Vo svaťáku na to kašlu, jedem se zkalit!“ a tak podobně, místo aby absolventi předživotní části života pečlivě studovali i v čase, který pro danou nepříjemnost není stanoven.
Co myslím stanovením určitého času na přípravu? Vždyť přece chudáčci studenti musí sedět na hodinách ještě dva týdny před zkouškami… Ano, musí. Zdá se vám ale slovo musí něčím zavazující? Bývá dodržováno? Ehm, ne že bych chtěla odsuzovat význam tohoto slůvka, ale studentům jakási povinnost zde vyjádřená zhola nic neříká…Že musí, mají povinnost? Spíše použijme měly by… Teprve poté si budeme schopni zdůvodnit zredukovaný počet obsazených lavic. Ale není zredukování jako zredukování, že. Dokonce ani takový úbytek dětí při chřipkové epidemii nezmůže nic proti čtrnácti dnům před maturitou.
Údiv? Výmysly? Hloupost…šeptáte si. Nešeptáte? Ale nepovídejte. Jen si vzpomeňte na vlastní děti, tedy spíše již předživotní dospělé, jak poctivě navštěvovali školní budovu v těchto dnech… Ono kdybychom zaostřili i na starší generaci, viďte vážení, také bychom leccos shlédli. Nebudu vás ale trápit nečekanými útoky a raději vám představím číslo, které často vystihuje daný počet obyvatel třídy v předposledním maturitním týdnu. Tipnete si? Raděj to nepokoušejte. Nerada poslouchám remcání na neúspěch… Z třiceti původních najdeme ve třídách přibližně 5-10 bláznů, kteří se odhodlali ústav ještě navštívit. Těžko hádat, zdali se jen vyhýbají následným kvantům studentských materiálů či mají zájem pochytit některé z důležitých informací, které by se při zkoušce života mohli hodit a které během těch čtyř let studia vždy nějak záhadně přeslechli…
Často se totiž jedná o důležité matematické vzorečky typu obsah krychle, a dokonce žáci mají chtíč zvládnout i maturitu z českého jazyka, a tak prosebně naslouchají opakování na téma vyjmenovaná slova. Bůh ví, proč se těch pár troufalců vůbec ještě tísní v lavicích a raději nedělají společnost převážné většině. Asi abstinují…