Monology srdce - Cílevědomost

„Přání je jen první krůček na předlouhé cestě ke splnění snu.“
Ano. Dokážu to. Chci to. Na světě není překážka, která by mě donutila se vzdát. Vidím svůj cíl a za ním toužím jít. Ať to stojí, co chce. Mé odhodlání mi dodává sílu, má síla živí mé odhodlání. Přeji si dotknout se hvězd, toužím uspět, prahnu po svém vítězství. A já ho dostanu. Nic není tak těžké, aby se má záda musela sehnout pod tíhou, nic není tak vzdálené, aby se mé nohy musely zastavit v půli cesty. Je mi jedno, co si myslí ostatní, směji se všem, kdo mě zrazují. Bude-li třeba, dojdu za obzor, zastavím řeky, nebo přepíšu knihu života. Mými jedinými opravdovými nepřáteli jsou jen čas a vlastní lenost. První přemůžu trpělivostí, druhé pílí. A potom slavně zvítězím. Se ctí a velkolepě jako římští gladiátoři, s myslí nezlomenou a nepokořenou překážkami osudu. Ano. Dokážu to. Protože to chci.

Komentáře

Smekam...

Smekam pred timto opravdovym textem. Uz dlouho, vlastne jeste nikdy jsem necetla nic tak opravdoveho, nic takoveho, co by mi opravdu dodavalo odvahu to nevzdat a jit si dal...ja jsem ztratila k vuli sve cilevedomosti, a taky z casti me tvrdohlavosti a nekdy neustupnosti vztah. Ale doufam, ze dojdu sveho cile, a nikdy nebudu litovat toho, ceho jsem se snazila, snazim a budu snazit dosahnout...Nevzdejme to a bojujme dal...Zdravim, a jeste jednou - smekam.