Radarové stanice, jakožto defenzivní protiraketový systém, jsou iniciací USA, která tímto způsobem reaguje na globální hrozbu šíření výkonných útočných raket do stále rizikovějších zemí. Již v roce 1998 si Spojené státy uvědomily, že na takovouto rozvíjející se světovou situaci nelze nereagovat. Tohoto roku totiž došlo k otestování Íránských a Jihokorejských raket a právě silně pozitivní výsledky vzbudily naléhavé obavy.
Rok na to USA začala s realizací protiraketového programu, a to nejen na vlastním území. Postupně došlo k umístění antiraket na Aljašku a do Kalifornie, ale ochranné nabídky se dočkala i střední Evropa. Roku 2007 USA otevřeně požádala ČR a Polsko o spolupráci v defenzivním projektu. V lednu dnešního roku začala vzájemná jednání a dodnes padlo již několik návrhů. V Polsku jde o umístění naváděcího radaru a několika antiraket, v České republice je pak na programu jednání o základně radaru včasného varování.
S uvedeným návrhem pro Českou republiku se ale váže mnoho otazníků, z nichž některé byly uvedeny i v protiradarové petici, o jejíž zaslání prezidentovi, předsedovi sněmovny a předsedovi senátu se minulý týden zasloužili protestující občané.
Jedním z hlavních bodů uvedené petice je nesouhlas s výběrem umístění radaru. Jako nejvhodnější lokalita se zdá být vojenský újezd v Brdech, rozlehlý areál mezi Plzní a Příbramí. Obyvatelé okolních obcí se ale strachují o vlastní zdraví a pozastavují se též nad otázkou údržby životního prostředí. Státní zástupce ( za Ministerstvo obrany ČR- Ing. Luboš Marek) i odborníci z vojenského zdravotního ústavu ale provedli hygienické testy a z předběžného posouzení vyplynulo, že při dodržování dané ochranné zony radaru, nemůže dojít ke zdravotnímu postižení obyvatel. Ochranná zona je stanovena na 800m a lidé se nemusí obávat ani možného střetu s paprskem, jehož směr bude sice určen dle konkrétního zájmu, ale vždy s namířením nahoru a minimálním sklonem 2 stupně. K ohrožení zdravotního stavu obyvatel by tedy dojít nemělo.
Velkým problémem jsou také obavy spojené s otázkou, zdali je radar opravdu ochranou pro ČR, anebo spíše výzva pro nám nebezpečné státy. Mnoho lidí vnímá problém, že radar může působit provokativně, a tak poutat pozornost nejen ve válečné situaci. Tato možnost zajisté není zavrhnutelná, avšak hlavní funkcí radaru je předběžné zachycení možných raketových ataků a jejich případný odraz. Hlavní úlohou a zájmem tohoto programu je tedy především obrana České republiky, nikoliv vyvíjení ofenzívy.
Občané se v petici z minulého týdne mimo jiné dožadují i možnosti referenda, jehož konání by teoreticky mohlo připravovaný program znegovat. Poslanci a senátoři parlamentu mají ale k samostatnému rozhodnutí legální mandát, jehož legálnost je dána ústavou. Podle konstituce může totiž parlament vyslovit s daným projektem souhlas i bez lidmi žádaného referenda. Vláda, parlament i prezident ČR jsou také přesvědčeni, že přijmutí nabídky Spojených států v podobě ochranného radaru pomůže České republice se nejen vyvarovat mnohým nebezpečným útokům, ale zlepšit zahraniční politiku a spolupráci.
Stát se též snaží poskytovat obyvatelům ohledně inovujícího projektu
veškeré informace. Občanům je plně k dispozici Tomáš Klvaňa, státní zmocněnec pro otázku radaru, kterého lze online kontaktovat na stránkách . Tato stránka zároveň slouží jako odpověď na důležité a nezbytné dotazy, obsahuje veškeré informace o protiraketové obraně, vyjádření předsedy vlády i jiných vlivných politiků a byla založena teprve před nedávnem právě k řečeným účelům.