Určitě jsem nebyla jediná, kdo ve středu ve 20:00 seděl u televize a čekal na přímý přenos z Národního divadla, kde mělo probíhat zahájení předsednictví České republiky. Musím ale popravdě říci, že mě toto zahájení velice zklamalo. Jako jediný světlý bod mohu pochválit jen počáteční proslovy. To, co se odehrálo po nich, na prknech Národního divadla bylo totiž k pláči. Hymna byla sice mistrně instrumentálně ztvárněna, ale zpěv, jestli se tomu tak dá říci, Jiřího Suchého z naší hymny vytvořil vskutu neposluchatelný útvar. Jako důkaz můžeme uvést také to, že mnozí návštěvníci a zastupitelé různých zemí naši hymnu ani nepoznali a začali vstávat až někdy v polovině. Dalším nepovedeným kouskem bylo také kabaretové vystoupení uvaděček Národního divadla, které by se hodilo spíše do Moulin Rouge. Korunu tomuto slavnostnímu večeru dalo vystoupení tří virtuózů, kteří napochopitelně proč, měli na hlavě masky a neustále odbíhali se svými nástroji od svých židlí a uvaděč je stále velice ochotně usazoval zpátky na židle. Co mohu na závěr dodat? Jestli bude celé naše předsednictví probíhat jako představení Ein Kessel Buntes, máme se opravdu ještě na co těšit.