Nálada, zlý květ
posazený na lodyhu krásných momentů
smíš zůstatek času probolet
a hlásat peklo jako osvětu.

Na displeji zbývá konečná
částka zaokrouhleného snění
budoucnost ač bezděčná
vymlouvá se na zpoždění.

A Ty jsi vroucí nádech azuru
jen scházíš, já potřebují obejmout
je fádní opěvovat naší umělou kulturu
když nabízí šibenicí za možnost procitnout.

Nálada, zlý květ
posazený na lodyhu krásných momentů
smíš zůstatek času probolet
a hlásat peklo jako osvětu.

Odejděte na chvíli všichni za své prahy
věřil jsem ve špatné bohy
skelným pohledem vytesané vrahy
anděly oděné v krev, bez podoby.

A Tobě sliboval jsem lásku na věky
odešla jako podzimní barvy pro bělobu
něžné vzdychání metamorfovalo v úleky
odejděte na chvíli všichni, od hrobu.

Nálada, zlý květ
posazený na lodyhu krásných momentů
smíš zůstatek času probolet
a hlásat peklo jako osvětu.

Stáváš se mi osudnou
málo kdo tuší, jsem na útěku
duši mou
po okraj plnou vzteku.