Právo na smutek

Den zpomaleně odchází
Šimrá tě slůvky
Pak temnota nakazí
Svými malůvky
Duši.

Ztrouchnivělou bytost
Uvnitř živého mechanismu
zkažená přání a lítost
Zahalená v alkoholismu
Bezduché tvrdé vody.

Stříbrný šíp
Zdobivý hrot pera
Tak by mu bylo líp
Ale atmosféra
Zůstává ponurá.

V komůrce
Pár metrů na pár
Člověk tak rychle chce
Být stár
Mít oprávnění ke smutku.

Komentáře

Něco navíc

Třetí strofa je podle mě zbytečná a jen nepřirozeně natahuje docela pěknou báseň. Oceňuji pár pěkných obratů.

Obrázek uživatele Veronika Panovčíková

"Surreálné, ale milé"

"Surreálné, ale milé"