Jsou lidské hodnoty už jen pouhým klišé jako citáty o nich? A jak vůbec vypadají? Čím se cení a kdo je zná a umí s nimi naložit?

Zajímalo by mne, kam se v dnešní době ztrácí lidské hodnoty. Někdy se mi zdá, že o ně zakopávám při cestě na autobus. Jindy pozoruji lidi, jak se jim trousí z kapes jako duhové kuličky.

Co je dnes pro lidi prioritou? Kam směřují? Kam spěje svět? Nechci mluvit o businessu a světové ekonomice. Ani o školství (i když by si to zasloužilo) a ani o zemích třetího světa... Chci, aby se lidé soustředili na ústřední bod toho všeho... totiž na sebe sama. Neustále všichni kritizujeme situaci ve světě, v republice, ve městě, v práci, v rodině...a konečně, jsme nespokojeni i sami se sebou. Naše nepokoje ale zpravidla vždy pramení z nás samých. Kam se poděla dobrácká lidská srdce? Pohltila je do svých jícnů ona notoricky známá a neustále omílaná ekonomická krize? Nebo se dobrota zastavěla finančními centry? Ale možná se taky vytratila s pokácenými a zdevastovanými lesy.

A co s tím? To už lidé nikdy nebudou přátelští a přestali trvale doufat v lepší svět? Ve svět, kde si vzájemně pomohou, kde nevládnou intriky a dohady? Může ještě někdy svět takový být?...a vlastně... Byl někdy takový, nebo nám jej jen vštěpovali pohádkové knížky a princové nám těmito báchorkami šermovali před dětskými nosíky? Kolik toho člověk musí udělat aby byl svět jako ty pohádkové knihy, aby dobro zvítězilo nad zlem a zlí draci byli poraženi?

Tak mě napadá... Dnes je ona lidská dobrota, štědré srdce spíše obrazem hlouposti a naivity. Z lidí se vytratila ta jiskra, která je činila lidskými. Dnes se každý třpytí od hlavy k patě, div, že se za ním neženou plameny... ale většina z nás - LIDÍ - má srdce z ledu.

Nechci moralizovat, ani radit jak má svět vypadat... protože to samozřejmě nevím. A kdo vlastně ano? A kdo ví, možná je tohle správný směr, kterým se dnešní člověk dere skrze společnost někam dál... Ale ruku na srdce (klišé - neklišé), vážně se cítíte takto dobře? Je podle VÁS tohle životní náplň jednoho bytí, které jsme dostali v šanc? Je smyslem života potápět slabé a drát se na špičku pyramidy těch nejsilnějších?

Nemůžeme měnit svět, pokud budeme stále těmi stějnými lidmi, ale jsem si jistá, že každý by jej chtěl, byť jen píď, pootočit. Ať už dáte jeden ze svých třpytivých kousků na charitu, nebo pojedete do Afriky stavět dětem školy, nedělejte nic z toho pro prestiž, pro peníze... ale prostě jen pro to, aby byl svět hezčí, abyste udělali někomu o něco lepší den. Ony totiž hodnoty bytí spočívají z veliké části v tom, jak vroucně jsme je schopni je prožívat. Hodnota našeho člověčího života je závislá na hodnotách, které jsou v nás. Lidé si stvořují svůj lidský svět. Je v něm to, co do něho vkládáme, jak řekl páneček jednoho drsnosrstého teriéra.