Lístek krásné růže,
kterou jsi mi dal,
už dávno opadaly,
však v hlavě mám tě dál.

Vzpomínám na chvíle,
když smáli jsme se spolu.
Teď v srdci smutek mám
a hlavu svěšenou dolů.

Byl jsi pro mě vzduchem,
bez něhož nelze žít.
Čistou živou vodou,
kterou chci stále pít.

Vypařil ses náhle
jak obláček vodní dýmky.
Zbyl mi jen plyšáček
a na tebe vzpomínky.

Byl jsi docela vysoký,
já zas malinká myška.
Přesto nám dvěma nevadila
naše vzájemná výška.

Byli jsme dva protiklady
jako noc a jasný den.
Bez vzájemné tolerance
rozplynul se i náš sen.

Dva měsíce uplynuly
jako voda ve vaně.
Nejraději bych ti však řekla,
lásko, stále MILUJU TĚ.

Leňula