Řekla: Krásné je žííííít!
Proto se krása šla oběsit.
Proto mám hlavu plnou sraček,
proto je peklo volný statek
a lásky nedostatek.
Z mrtvýho těla energii sosá.
Líbá mě na krk smrtčina kosa.
Šimrá mě v závitech. Filozofuji,
jaké to je být mouchou na špičce hovna.
A neúnavně si osvojuji,
jak prožít život do dna.
Neprovozovat při tom úniky,
koštovat okamžiky.
Nekonečný koloběh útrap,
Jak v něčem vypátrat půvab.
Našel si mě včas. Tržní mechanismus.
Kontra utopismus.
Pořád překonávám svoje tělo,
i když duše není nesmrtelná.
A není mi to líto, že by smělo.
Moje snaha účel má. Je všem vrozená.
-Asi tak jako umění.
Jsme od počátku potrefení
do červeného.
Tekutého.