A s čím že kandiduje? Vždyť se na území Žižkova ani Vinohrad nenachází moc starobylých památek… Praha 3 má ale co nabídnout: úchvatný výhled z chváleného i kritizovaného Žižkovského vysílače, procházku po Olšanských hřbitovech, sochu Žižky na Vítkově (jednu z největších jezdeckých soch na světě) nebo také vojenské muzeum.

23.listopadu měli příznivci norského dramatika Fosseho poslední možnost shlédnout divadelní hru Někdo přijde, která byla interpretována v olomouckém divadle Konvikt.
Fosse patří mezi nejhranější severské autory,zaměřuje se především na komorní dramata a Někdo přijde bezpochyby patří mezi jedno z nich.
Režie českého podání této inscenace se zhostil Jan Frič - jedna z velmi významných osobností nastupující generace divadelníků.

Prago Union poprvé od vydání alba Dezorient expres dorazili i na Hanou.
Vychytané datum 22.11.2011 bylo ideální pro koncert v olomouckém S-cube klubu.
O navození té správné nálady před odjezdem vlaku se postaral nejprve sám En.Dru, dvojnásobný mistr České republiky v beatboxu, poté si k sobě přizval Jirku Vidasova s piánem a Honzu Hovorku s mikrofonem a velmi dobrou „zvukovou výbavou“ v puse.

Dnes, 27. 10. 2011, jsem nevědomky zašel na nejhorší divadelní zpracování Marie Stuartovny.

Ještě den před tím jsem si se svou slečnou a její kamarádkou zašel do divadla na Caesara napsaného Shakespearem, do divadla na Vinohradech jsem šel poprvé a na toto představení i s trochou nad sázky, jelikož jsem doufal v moderní ztvárnění, naštěstí tomu tak nebylo a já se těšil následujícího dne právě na onu Stuartovnu.

V úterý 18.10. proběhla v Olomouckém divadle K3 v pořadí již čtvrtá "noc žijících čtenářů", tedy v překladu autorské čtení.
Tato forma "zábavy" existuje i u nás, většinou probíhá ve vinárně U Buriana a nachází si čím dál tím více příznivců.
O co se vlastně jedná? Začínající, nebo již publikující spisovatelé, či básníci přednáší svou tvorbu, může se jednat o básně, krátké povídky, úvahy a vlastně jakýkoli knižní žánr.

Paříž zářivá, milovaná, smyslná, kouzelná, modní, inspirující, neodolatelná. Hlavní město Francie překypuje tisícem krás a nezapomenutelných pohledů. Je libo lahodnou kávičku pod Eiffelovkou, záhadný průzkum po stopách impresionistů nebo příjemnou procházku večerně osvětlenou třídou Champs-Elyseés? A že je Paříž jen pro věčné snílky a romantiky? Ale kdepak, každý si zde přijde na své. Pojďme se společně podívat do jednoho z nejkrásnějších měst Evropy!

Kultura - slavností během roku

Tohle téma bude spíše hudebně, než úvahově založené jelikož od dob Jayk3m-a a S-coreho (S-koreho, Donnieho) se objevili další lidi co stojí opravdu za poslech. Jedním takovým je například Dante Saliven.

Legendární Twisted Sister konečně zamířili poprvé do České republiky. Pro svoji koncertní premiéru si vybrali právě Masters of Rock, který se uskutečnil ve dnech 14. až 17. července v areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích. Po čtyři dny přes pětadvacet tisíc lidí kempovalo v okolí místa konání festivalu, spali ve stanech, autech, na lavičkách.

Vyšehrad tyčí se na skále nad řekou Vltavou. Z ochozu naproti Smíchovu je možné napravo pozorovat Pražský hrad, Karlův most a nalevo kopce Prokopského údolí, Podolskou vodárnu či Barrandovské skály. Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi o kněžně Libuši, která sídlila na Vyšehradě a jednoho dne se zadívala do dáli a vyvěštila Praze slavnou budoucnost proslulou větou:''Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká.'' Podle historiků stalo se tak kolem 10. století, kdy Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště.

„Tisíc podob život mívá, kdo ho chce znát, ať se dívá. Vím, jak světem jít…“
(Byl jednou jeden… život, 1986)

Propůjčená znělka z francouzského televizního seriálu Byl jednou jeden…život z roku 1986, byla hlavním motivem divadelní hry tvůrčího kolektivu Synapse, který vznikl v rámci Univerzity Pardubice. Celý tento projekt byl jakousi zkouškou a pro mnohé překvapením.