Rozhrň srdce
Rozevři dlaně
Stále čekám
Bude to jen díky

Tvůj dotek je jak oheň,
jako žár,
tvůj úsměv,
jako věčný Máj.

Cítí se vnitřně rozerván
rozčtvrcen na několik bytostí
a aby toho nebylo málo
trhají ho na kousky i ti okolo

Sny jsou stejné jako pouta jenž nám brání v rozletu, svět se bortí hvězda padá je konec všech momentů? Víla krásná krouží kolem pořád se jen usmívá, "Děkuji Ti Vílo milá, děláš toho pro mě moc." jsou to slova stejná stále dokola a znova od prokletého Anděla. Anděl s černým peřím následuje kroky Tvé, ať už budeš kdekoli ochráním Tě slibuji!

Když sem s tebou, nebo né
Myslím na tebe, bez přestání
Když mi někdo leze na nervy, vzpomenu si na tebe
Usmívám se, jsou mi ukradení, cítím se lépe

Sevři mě ve svém objetí…
Tak udělej to, než naše láska odletí…
Než pocítím tvoji krásnou vůni,
Než utopím se v tvých očích,
V té propastné hluboké tůni…

Nejkrásnější na světě a přeci ze všech nejlepší kdo urazí ji vinen je za urážku na cti, hluboko tam v srdci však bojuje s ní každý z nás, krásná slečna Superbia.

Proč bych měla vítat
Tvou nadvládu
Proč bych měla poslouchat
Vysvětlení

Milovat tě, to slovo
těžko se mi říká,
jak už to tak bývá.

Za okny mlha
svíce tiše odchází
a suché listí.