Baletka
V životě nastala
Nejedna zápletka

Toužila
Hledí co noci
Oči mhouřila

Jakož dvě ruce
Dvě rozpálená srdce

Za skleněnou tabulí okenice se točí svět.
Příroda byla moci zbavena a lidé se ukryli do svých nicotných příbytků.

Po celé zemi zní ohlušující ticho.
Prochází jí nezvaný host.

Mnohým to vytrhlo srdce z hrudi.
Již nejsou mezi námi.

Kuchyní se rozléhá
řinkot růžového porcelánu.

Vzduchem se line poslední vůně koláče.
Pekla jej máma.

Na stole leží lesklý nůž.
Z ocele.

Lze jako píseň- akordy:

Dmi
Ne, už se vážně nebojim,
G
Že se snad zamiluju
C
Jen se mi vážně nechce Ami (promiň)

Dmi
Už nejsem jako ty,
G C
dokážu žít sama v poklidu jen se svými pocity

Moje opilost stala se tvojí bolestí,
Bohužel, bohudík, bez flašky víc nezjistím
Tvoje naivnost stala se mojí neřestí
Řekni kdo zná cestu z našeho trojneštěstí?

Uprostřed lesa na paloučku,
Sněhurka a sedm kloučků,
velkých jako zralé štěně,
žijou si tam spokojeně.

Když jednou těch sedm zmetků,
šlo zas plnit pětiletku,
na chaloupku kdosi buší,
Sněhurka však nic netuší.

Odpusťte manželky mých rozněžnělých mužů
Odpusťte, že jsem zhasla v rodinném krbu plamen
Omlouvám se jejich jménem, víc Vám nepomůžu
Omluvte je, neplýtvejte slovem sbohem

Halo pane, máte slzy v očích.
To kulii té slečně, co z toho vlaku mává?
Snad ste si nemyslel, že se za Vámi otočím
Jen proto, že vám ona sbohem dává…

Halo, kam ty slzy zmizely,
Sotva vlak zajel za zatáčku
To už jsme opět přáteli?
To už mi opět říkáš „miláčku“?

Halo pane! ……My dva si už netykáme…..

Nikoli upřímnost
pouze klam tě dovede k pravdě
Nikoli věrnost
to lež si zaslouží tvůj vděk
Ubohý básník
zamilovaný do svých veršů
pustý a krásný je svět bez falešných herců…

kouzlem radosti
je jedna malá struna

a já jak malé dítě znovu znovu
se snažím učit na ni hrát