Láska? Milovat? Asi každému se podvědomě vybaví obraz červeného, ba dokonce zarudlého srdce, a tím, až moc často, jakýsi pokus o definici lásky ztroskotává. Zřídka kdy ještě pokračuje představou pomyslné stupnice, jež by měla vyjadřovat hloubku lásky pomocí vlastní barvy tohoto srdcovitého symbolu, čímž bývá většinou myšleno barevné spektrum od jemně růžové přes svítivě červenou až po srdcově rudou.

Šestého dubna se v prostorách haly STaRS konal koncert Peha Tour 2007 spolu s předkapelami Adam Ďurica Band a Ready Kirken. Adama Ďuricu pravděpodobně nikdo v Třinci nezná a Ready Kirken bez svého zpěváka Michala Hrůzy je propadák, více to vystihuje: „To si snad z nás dělají srandu“. Nemluvě o tom, že celý koncert Peha Tour 2007 byl tak špatně nazvučen, že jsem si řekl, do haly STaRS už nikdy.

Láska přichází a odchází a kdo ví, jak to řídí život. Láska je jen láska, tak to prostě je. Nežádej ji příliš. Tak neseď jenom tak a nenechávej si zlomit srdce, protože to co dáváš, taky dostaneš. Láska je láska, byla taková už i předtím, vždyť víš.
Celý svět hledá lásku, ale ty by si měl nejdřív najít sám sebe, abys mohl někoho milovat.
Nadpřirozená, nezadržitelná, taková je.
Láska zůstává a láska odchází a můžeš se zprotivit. Věřím ti a ty věříš mě.

Sny, touhy, cíle a dokonce i strach. Překvapuje Vás to? Ano, i strach se promítá do snů. Strach z čehokoli. Zaměřme nejdříve se na sny, touhy a cíle. Ty můžeme rozdělit na dvě skupiny. Skupinu splnitelných a skupinku nesplnitelných. Záleží na Vaší vůli uskutečnit je. Tehdy se stává nesplnitelné splnitelným. Jak prosté, že?

Dnes ráno jsem se probudila a uvědomila si, že je to hrozně těžký... Jo, myslíte, co je tak těžký? No přece věřit. Jak mi může někdo říct, věř mi? Hledal bys poklad ve vzdálených zemí, kdyby ti kamarád řekl: věř mi? Já ne. Jsem důvěřivá přespříliš, ale mám bestiální srdce. Srdce lháře, podvodníka a opilce. Jsem dívka a mé srdce je bestiálně bestiální. Hledám jen další malilinkatou příležitost, která by mi pomohla stát se ještě bestiálnější. Proč?

Ve skutečnosti to ale velice zasáhlo sféru mého vnímání. Pohnulo to mými city. Zničilo to mé iluze o svých vrstevnících. A je více než odporné nazývat ty lidi svými vrstevníky, nejraději bych s nimi neměla společnou ani účast v jedné generaci a pořádně jim ublížila, nejspíše ocelovou tyčí o průměru tři centimetry. Celá věc se má takto – procitla jsem, velice tvrdě a krutě.

Máš strach, neboj stojím vedle tebe a spolu se tomu postavíme... Jsi smutná, zklamaná, někdo ti zlomil srdce, projdu to s tebou a cestou ti ukážu radosti, které přivane náš mladý život. Nevěříš si, neblázni, vždyť minimálně já věřím, že to dokážeš... Cítíš se sama, svět ti nerozumí, mám v srdci uložený seznam tvých snů, přání a myšlenek... Nevěříš mi, proboha to bolí... Pláčeš, pláču s tebou… Ztrácíš se, tady jsem...

Když je včera dnes a zítra včera, tak si marně vybavuji přání, které jsem měla. Nesplněné sny a přání, život bez veškerého lhaní. Je ve mně touha i kdejaká vzpoura, po nocích se toulám, jak nějaká coura. Courám se a procházím a to jen pro pár chvil, tak krásných a tak upřímných, a někdy i nechtě nevinných. Mou hlavou se ženou myšlenky nevšední, i když vím, že časem zevšední. Ale pro tu krásnou chvíli, kdy jsem ve své fantazii, kde i ryby vědí, co je pravý cit, by jsem si přála žít!

Snít můžu, to je zadarmo. Taháš své tělo po brigádách, ať si vyděláš na přípravné kurzy a knížky, které tě mají zavést blíže či k úplnému přijetí na tvou vysněnou vysokou školu. Nesčetné hodiny brouzdáš v brožůrkách a na internetu. Zkušenost tě časem poučí dělit propagující materiály z jednotlivých vysokých škol na dvě hromádky. Na tu máme, na tuhle nemáme.

Než začnu o něčem uvažovat a nad něčím spekulovat, musím nejdřív přiblížit o jaký problém jde. Zrovna problémem bych to nenazvala, ale jiné příhodnější slovo mě v tuto chvíli nenapadá. Myslíte, že platí rčení: "Škola základ života?"
No, když se nad tím tak zamýšlím, napadá mě, že základem života je buňka nebo se taky říká, že "jídlo je základ života", ale škola? Hmm, je to zapeklitá věc, ale my si s ní poradíme.