Blíží se to. Pro někoho rychle, pro jiné pomalu. Nelze to přehlédnout. Všude svítící stromečky. Nákupní horečka stoupá. Prostě předzvěst toho, že se blíží konec roku 2009. Předtermínem jsou Vánoce. Představili byste si Vánoce někdy uprostřed roku. Nebylo by to nemožné. Nicméně svítící stromečky by moc v našich podmínkách nevynikly. V létě je světlo dost dlouho do večera. Také by konec roku bez Vánoc, resp. světýlek všude kolem, nebyl tak velkolepý.

Snad každý si při myšlenkovém návratu do vlastního dětství vzpomene na tehdejší přání a touhy, a to především ty, které plánoval v oblasti budoucího povolání. Právě tyto dětské představy bývají obvykle tak nereálné, až je často směšné o nich hovořit. Najdou se mezi nimi ale i sny o těch nejméně uznávaných profesích, jež paradoxně bývají dětmi nejvíce favorizované!

Jste-li rodičem, starším sourozencem, neurotickým sousedem (sousedkou), vychovatelem (vychovatelkou), učitelem (učitelkou), uklízečem (uklízečkou), kuchařem (kuchařkou) ve školní jídelně, pak mi dáte za pravdu, že děti jakožto skupina uřvaných, neposlušných, neposedných, rozmazlených individuí občas vytváří dojem, jako by nešlo o lidské civilizované osoby, ale zvířata, ne-li zvířata chechtavá, zákeřná, požírající mršiny.

Člověk se během života vyvíjí… snad každý dnem by měl být o něco zkušenější, rozumnější a chápavější. Naší zemi vládne prezident, demokracie je vůdčím principem, avšak nikdo jí nezneužívá a svět se neustále točí kolem své osy, Slunce stojí na svém místě a jen co vypustíme zahradní bazény, opadá listí a „bílým Martinem“ stavíme sněhuláky… Myslím, že tohle je takové milé resumé utopického románu jako bylo kdysi R.U.R.

Jsou lidské hodnoty už jen pouhým klišé jako citáty o nich? A jak vůbec vypadají? Čím se cení a kdo je zná a umí s nimi naložit?

Zajímalo by mne, kam se v dnešní době ztrácí lidské hodnoty. Někdy se mi zdá, že o ně zakopávám při cestě na autobus. Jindy pozoruji lidi, jak se jim trousí z kapes jako duhové kuličky.

Projděte chodbou, kde dříve chodily stovky neidentifikovatelných stvoření mířících do takzvaných samotek, aby tam strávili několik desítek hodin. Zkuste se postavit pod sprchu zrezlou stářím a lidským žalem a představit si, že proud železité vody, která z ní tekla, museli někteří sdílet minimálně s pěti dalšími... Navštivte zatuchlou místnost, jejímž jediným vybavením je třípatrová soustava dřevěných paland a úzké přihrádky na osobní věci, jež svým množstvím minimálně třikrát převyšovaly počet postelí.

Předesílám, že nejsem žádný znalec politologie a uznávám, že následující pohled na voliče a na volby může být poněkud zcestný (všechno má své + a -), ale snad ne zcela bezcenný - vkládám ho sem k zamyšlení. Pro každého je "to pravé" něco jiného.

Za nějaký čas nás, kterým již bylo osmnáct, opět čekají tzv. "volby" neboli onen "hlavní mechanismus zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země" (viz Wikipedie;-).

Přičemž existují čtyři škatulky lidí:
1) Nevoliči,

Když jsem se hlásila na střední školu, bylo zvykem, že školy pořádaly přijímací zkoušky formou testů. Jen pár vybraných škol přijímací zkoušky nepořádalo. Dnes je ovšem trend opačný. Školy od přijímacích testů ustupují a jen vybrané školy je stále udržují. Je to ovšem správné?

Již delší dobu můžeme v novinách vídat titulky, které obsahují sousloví KORUPCE VE SPORTĚ. Korupce patří mezi špatné věci, na které můžete v lidské společnosti narazit. Já osobně se o sport velmi zajímám.

Být studentem v době finanční krize není žádný med. Nejen, že rodiče nemají peníze na naše výdaje, ale ani když se odhodláme si peníze sami vydělat, neshledáme se s dobrou odezvou. Každý student se v poslední době jistě setkal s nedostatkem brigád. Co je jejich příčinnou? Údajně finanční krize. Na to sousloví jsem již alergická, každý se na ni odvolává. Politikové, zaměstnavatelé, agentury i rodiče. Opravdu na nás měla takový dopad, že si firmy nemohou dovolit ani brigádníky?